Cykly pomalých planet

Obecný cyklus Jupitera

Jupiter oběhne zvěrokruh za 12 let. Zůstává tedy cca 1 rok v každém znamení. Každý z jeho návratů na jeho pozici v radixu je vnímán jako určité znovuzrození, odrazový můstek pro nové projekty a také nové cíle

Jupiterské cykly

12 let: první návrat Jupitera. Cyklus rozvoje osobnosti a sociální adaptace

 24 let: během druhého návratu pociťujeme touhu sdružovat se, obohacovat se novými vědomostmi a rozvíjet se.

30 let: opozice Jupitera nás nutí odmítat začlenění do sociálních struktur. Naše "já" se nemůže shodnout s realitou. Jsme rozčarováni pomíjivosti úspěchů 

36 let- s třetím návratem Jupitera se na nás štěstí znovu usmívá (v tuto dobu je aktivní i kvadratura tranzitujícího Saturna k nativnímu Saturnu, proto jsme v kontaktu s realitou ) Potřebujeme být nezávislí, ale zároveň se chceme začlenit do společenského celku. Naše schopnost podnikat se potvrzuje a je to nejlepší doba pro osamostatnění se (profesní)

42 let: v tuto dobu se hlásí nová opozice, připomínající nám neúprosně letící čas. Život nám může připadat šedý a více než kdy jindy cítíme potřebu "zářit". Hledáme úspěch a pocty. V tomto věku se řada planet vzájemně setkává v tranzitech, což způsobuje, že se může měnit náš pohled na svět.

48 let: čtvrtý návrat Jupitera přináší příliv sexuální energie a pro osamocené může znamenat "připravenost" pro nový vztah.

54 let: opozice nás nutí k megalomanii, k tomu, abychom neopatrně investovali do pochybných či extravagantních projektů. Žízeň po uznání a poctách neúměrně vzrůstá. V tomto období je proto nutné, abychom dokázali světu svou moudrost a ovládli své ambice.

60 let: pátý cyklus Jupitera opět ohlašuje šťastné (v této době probíhá i druhý návrat Saturna, tudíž jde o "zralé" vnímání toho, co to je "štěstí"). Materiální stránka života je (tedy by měla být) bez problémů. Můžeme si užívat život.

66 let: nová opozice v nás probouzí chuť utrácet a chovat se značně nekonformně

72 let: návrat Jupitera přináší nový příliv energie a chuť začít znovu efektivně využívat svůj intelekt. Zejména pro vědce a spisovatele to bývá velmi úspěšné období. Možnost společenského uznání.

Obecný cyklus Saturna

souvisí se zkušeností, která je společná všem lidským bytostem- zkušenost věku. Oběh Saturna činí přibližně 29 a půl roku. Při předpokladu délky lidského života kolem devadesáti let projde Saturn přes nativitu celkem třikrát. Každý cyklus začíná nativní pozicí Saturna a v ní zase končí

První cyklus Saturna trvá od narození do věku necelých třiceti let. Saturn se tu často projevuje jako kolektivní minulost jako rodové a dědičné vlivy, prostředí-od těchto vlivů se člověk musí odpoutat, aby naplnil svůj potenciál daný při zrození. Projevuje se vliv rodiny, společenských tradic, vliv otcovského vzoru nebo jiné autority. Pokud člověk tyto "staré" vlivy nepřekoná, budou se projevovat ve druhém cyklu Saturna daleko negativněji. Odpoutávání se často projevuje jako vzpoura a i přes nářky rodičů je to důležitý krok směrem k individualitě.

Rozběžná kvadratura: věk 7-8 let, první "krize". První pokusy o prosazení "Já" vůči tlaku rodiny a prostředí. První zpochybnění dosud "nejvyšší" autority (rodičů či učitele). Dítě si chce samo vybírat šaty či určovat co bude samo jíst, hledá stále více způsobů jak se prosadit. Samo chce být autoritou (např.se chová nadřazeně vůči menším dětem). Obvyklým střetem se Saturnem v této době bývá přistižení při krádeži. Dítě už má většinou dobře vymezený pojem vlastnictví a prověřuje si tím autoritu společnosti. Musí být přiměřeně potrestáno, pokud mu to prochází a nedostane poučení, může mít v dospělosti sklony k asociálnímu chování

První opozice: věk 14-15 let. Zmítání se mezi dětstvím a dospělostí. Na něco je adolescent příliš mladý a na něco příliš starý. Mladý člověk si začíná uvědomovat, že "být dospělým" není tak příjemné jak se zdálo, že se svobodou přichází i odpovědnost. Téma sexuality a párových vztahů je pouze jednou částí této krize. Intelekt rozvíjí své objektivní vlastnosti a je využíván ke kritickému hodnocení. Konfrontace se vzory rodiny, vzory autority i společnosti. Často je adolescent v roli otevřené vzpoury, kdy "nebozí" rodiče nejsou schopni udělat nic správně . Skupina vrstevníků někdy nahrazuje rodiče, učitele i zákony společnosti, myšlení ve stylu "my versus oni", popularita mezi druhy se stává nejvyšším cílem. Teprve když se jedinec dostane mimo rámec této závislosti na skupině, začíná se jeho ego vyvíjet tvůrčím směrem.

Častým projevem této doby je vyhýbání se odpovědnosti (např.utíkání od domácích prací), různé útěky z domova apod. Opět může docházet k prověřování společ.systému pokusy o krádež, tentokrát se skupinou vrstevníků. Je třeba mít na paměti že dospívající potřebuje autoritu, vůči které by rebeloval. Pokud se mu nestanoví určitá pravidla, zachází pak mladý člověk příliš daleko, volnost je zde spíše "medvědí službou".

Doběžná kvadratura: věk 21-22 let. Je to hlavně krize intelektuální, "krize vědomí". Člověk je uznán za dospělého, se všemi právy a povinnostmi, může volit, ženit se, podepisovat smlouvy- a také jestliže poruší zákon, jde do vězení. Může se vydat do světa, aniž by to byl útěk od rodiny. Vazba na rodinu přestává být tím hlavním problémem. Nejdůležitějším úkolem je teď osamostatnit se od skupiny vrstevníků, uvědomit si sebe jako "individualitu", což je záležitost spíše mentální než fyzická. Hodně energie je věnováno analýze, sebeanalýze a filozofickým otázkám.

Pokud se člověk nezbavil svých závislostí, může dojít k tomu, že se "žení s matkou" nebo "vdá za otce" a nebude schopen nikdy vytvořit skutečně dospělý vztah. Nebo (není-li zcela prost závislosti na hodnocení skupiny) dochází k tomu, že se jenom snaží v ničem "nezůstávat pozadu za sousedy"

.Druhý cyklus Saturna

první Saturnův návrat: věk 29-30 let bývá rokem volby. Pocity tíhy, vážnosti, hloubání. Uvědomění si svých omezení i osobní odpovědnosti. Končí období nekonečných možností před sebou, člověk si začíná více všímat svého osudu, snaží se lépe definovat svoji úlohu v životě i ve společnosti. Mnoho lidí právě v této době nalezne sama sebe, objeví svoje skutečné schopnosti. Je to čas jednat, pracovat a žít v souladu s přijetím svého osudu (svého životního plánu) i jeho omezení. Věk 29-30 let bývá pro každého rokem volby, která určuje směr života. V tomto věku se začíná projevovat zvýšená snaha zabezpečit živobytí a vytvořit určité hodnoty v rámci společnosti. Člověk je nucen jednat ve shodě s určitými zásadami, plnit určitou funkci nebo hrát určitou roli ve společnosti. Návrat tranzitujícího Saturna do nativní polohy dává člověku možnost, aby z pozice zralosti přehodnotil sny a cíle z raného mládí. Mnohdy se ctižádostivé cíle z věku pětadvaceti let náhle zdají být plytké a nízké. Je to čas, kdy je třeba se na chvíli zastavit a ohlédnout zpět za svým předchozím životem, než se zase pokračuje dál.

Jako u všech tranzitů- je třeba být v souladu se svými pocity, nebránit se tomu, ale klidně být depresivní, stáhnout se do ústraní, přemýšlet o smrti a smyslu života, vážně hloubat. Tím dochází k tomu, že uvnitř člověka jsou hodnoty jaksi přetaveny a vzniká něco nového. Pokud by člověk toto "zastavení" neprovedl, přichází často nemoc, která jej k tomu donutí. Také "setkání se smrtí" je možné (pozor jak toto interpretujete tomu, komu vykládáte horoskop- cílem není nikoho strašit)

Rozběžná kvadratura: věk 36 let. Člověk je už dostatečně daleko ke zralosti a jeho základní reakce na život jsou jasně patrné. Dříve než je schopen využít naplno svých sil, musí s konečnou platností oddělit své Já od toho, co mu společnost tvrdila že je, nebo čím musí být. Je to období hloubání o svých vlastních kořenech, nalézání vlastních prazákladů.

Smysl "Já" je silný, ale kam vlastně patřím? V tomto období může člověk prožívat intenzivní pocit osamělosti. Když konečně opustí minulost, většinou najednou zjistí, že zmizel i jeho pocit, že je k něčemu "přišpendlený". Zkušenost opravdové svobody prožije jen tehdy, jestliže si přizná, že to on sám "stáhl splachovadlo", a skutečně přijme úplnou zodpovědnost za svůj vlastní život. V tomto období si může ostře uvědomovat pocit prázdnoty a pokoušet se rychle ji zaplnit lidmi nebo věcmi. Pochopení faktu, že prázdný prostor je nezbytnou podmínkou pro růst, může být tvrdé, pokud to ale člověk nezvládne, stává se konzumentem, který zakramařil prázdné kouty svého života majetkem. Nutkavá touha vlastnit něco svého je v této době výrazem přání vytvořit trvalý základ. Je to vnější manifestování základů vytvořených do té doby.

Uvědomování si věku začíná být stále konkrétnější. Ve společnosti orientované na mládí člověk náhle zjišťuje, že je v mnoha směrech považován za "příliš starého". Děti doslova rostou před očima a také vlastní rodiče se už nezdají být tak nesmrtelní, jako se jevili v mládí. Člověk poznává, že už nemá neomezeně mnoho času na to, aby něco mezi sebou a svými rodiči napravil. Velmi kritické období to může být zvláště pro ženy- v šestatřiceti začíná poslední čtvrtina jejich plodných let. I ženy, které už mají děti, si uvědomují, že jestli chtějí mít ještě jedno, bude nejlepší je mít teď. Pro bezdětnou ženu může být toto poznání poněkud frustrující. Kdysi se jí zdálo, že má spoustu času a na děti může pomýšlet později, ale tato lhůta se nyní začíná chýlit ke konci

Druhá opozice: věk 44- 45 let, krize znovuhodnocení (tato krize ukončuje krizi středního věku) Jde o hodnocení toho, co se člověku podařilo do té doby vybudovat. Klíčovým pojmem zde musí být OBJEKTIVITA. Aby člověk získal správný názor na svou existenci, musí vzít za základ své osobní hodnoty, a ne očekávání rodiny, vrstevníků nebo společnosti. V tomto období krize se může plně projevit tvůrčí síla jedince zároveň s jasným pochopením jeho životního cíle. Může jít o zážitek skutečného osvícení- bránu k nejproduktivnějšímu období -věku 44-59 let. Jestliže se člověk v tomto období setkává s problémy, může si být jistý, že jejich kořeny tkví v tom, že zůstal v nějakém důležitém směru nezralý a vnitřně nejistý. Pokud jsou si ideál a skutečnost velmi vzdáleny, může pocit frustrace, selhání a neschopnosti vést k tomu, že člověk vzdá boj o individualizaci, nakonec rezignuje na sebe samého a začíná pouze existovat bez vlastního názoru, zato ve shodě s kolektivními normami V této době se znovu mohou objevit problémy v sexuální oblasti a v oblasti partnerských vztahů, přistupují k tomu změny provázející menopauzu (nástup menopauzy může trvat i několik let). Známky stárnutí začínají být viditelné. Někteří začínají hon za ztraceným mládím (různé výplně vrásek apod., které mění živou tvář ve vyhlazenou ,ale neživou masku). Jestliže v tomto období přetrvává nevyřešený rodičovský komplex, může jej člověk obecně přenést na vztahy se šéfem, kolegy nebo manželem. Pokud jsou však problémy této krize vyřešeny, nastává po této krizi nejproduktivnější životní období, kdy je člověk schopen největšího tvůrčího přínosu pro společnosti

Doběžná kvadratura: věk cca 52 let. Je to období, kdy je člověk konfrontován s potřebou zbavit se svých starých vzorců chování, cítění a myšlení. Uprostřed nejkreativnějších a nejproduktivnějších let dostává člověk šanci pokusit se o něco nového. Život se rozšiřuje v sociálním směru, mnoho lidí v této době se pokouší rozšířit svůj obzor, vrací se do školy apod. Osobní uspokojení je možno nalézt v tvůrčím sebevyjádření- např.v malování, hudbě, fotografování, zahradničení apod. Objevuje se i nutkání vydat se do světa, protože člověk je zbaven finanční zodpovědnosti vůči vlastním dětem. V oblasti povolání je možné prožít největší změny. Chopí-li se člověk šance a pokusí se o něco nového, může si velice rozšířit svůj tvůrčí potenciál. Jestliže chce něčeho takového dosáhnout, musí se samozřejmě nejprve zbavit svazujících vzpomínek na minulé neúspěchy a selhání. Často se také platí za některá selhání- např. pokud se člověk v krizi středního věku (věk 40-44let) choval jako puberťák, nyní je nutno platit daň. Také jestliže bylo zneužíváno zdraví, pak se problémy mohou objevit právě zde. Zdravotní potíže jsou obecným varováním, že je třeba změnit způsob života, že už tělo není schopno snášet veškerou zátěž. U lidí, kteří nejsou schopni ubrat tempo, dochází např. i k předčasnému odchodu do důchodu...Další oblastí k "řešení" je vztah k dětem. V této době jsou z "dětí" dospělí s vlastními právy a to vyžaduje přehodnocení vztahu rodič-dítě. Člověk musí s konečnou platností nechat své děti jít svou vlastní cestou a smířit se s tím, že ze své pozice už na ně nemá vliv. Zároveň je možno "užívat si" roli prarodiče, kdy je možno užívat si vnoučete aniž by člověk musel vyvíjet kázeňský tlak. Naopak rodiče, kteří při předchozí krizi (44 let) své děti opustily, mohou zjistit, že děti nyní s nimi nechtějí mít nic společného a odpírají jim vnoučata.

Třetí cyklus Saturna

druhý Saturnův návrat: 59-60 let: Saturn se pokouší zkoncentrovat základní smysl života do formy vědomí, což je pochopitelně doprovázeno psychologickou krizí. Člověk si v této době ostře uvědomuje, že něco skončilo- v tomto případě jde o poznání, že mládí je pryč, vitalita se snížila a produktivní léta pomalu končí. Skutečným úkolem tohoto období je uvědomit si, že určitý cyklus života sice končí, ale jiný cyklus života teprve začíná. Za starých časů se šedesátka považovala za věk filozofů a moudrosti, protože jen skrze moudrost je možno integrovat přínos jedince vůči společnosti. Tvůrčí duchové- vědci, umělci, státníci, spisovatelé- začínají být obvykle v tomto věku uznáváni. Tragédií současné společnosti je, že se "podzim" života nepovažuje za věk moudrosti. Od starších občanů se neočekává, že by hráli tvůrčí roli, a proto je ze všeho nejobtížnější dát třetímu saturnskému cyklu pozitivní smysl. Pokud se člověk snaží o prodloužení produktivity a vyhýbá se realitě stáří, vyhýbá se též moudrosti. Strach ze stáří nemůžeme dávat za vinu jen nedostatku úcty společnosti k moudrosti a schopnostem starších občanů. Pod tím vším se spíše skrývá strach ze smrti. Dokud bude člověk cítit, že společnost od něj očekává, že buď bude dál vyrábět, nebo uhne z cesty a uvolní místo mladším, bude tento negativní postoj ke stárnutí přetrvávat. Jestliže se bude více lidí pokoušet zmoudřet, pak je možné, že jejich osvícenost bude nakonec povšimnuta.

Obecný cyklus Urana 

se odvíjí od doby oběhu Urana skrze ekliptiku- 84 let. Symbolizuje stádia vývoje, kterými prochází každý člověk (jsou to tedy "předvídatelné" krize v životě každého člověka). Těmito tranzity jsou nejvíce ovlivněny oblasti domu, kde leží Uran nativní, a pak domu, kde Uran tranzituje.

Sextil (rozběžný), věk 14 let. Mladý člověk "vyplouvá" z rodiny a dostává se do širších sociálních vrstev (přibližně ve stejné době tvoří Saturn opozici). Puberta je druhým narozením, probíhají fyzické i psychické změny. Zůstává mezera mezi psychologickou zralostí a sociální nezralostí. Často vyvolává uranský tranzit problémy z dětství (neměl-li mladý člověk pocit bezpečí v dětství, nyní se strach a obavy dostávají do popředí a měly by být řešeny)

Kvadratura (rozběžná) věk cca 21 let. Krize identity. Největší změny v orientaci a hodnotách. Konec adolescence, plný vstup do života. Opuštění rodného domu, "vytržení z kořenů". Člověk objevuje svoji sexuální identitu, zabývá se činnostmi, které mu pomáhají objevovat sebe samého. Také potřeba v něco věřit, období zkoumání různých "-ismů". Hledání toho, co dává životu směr a význam. Potřeba nezávislosti a autonomie. Nalezení světa a hodnot, které se obvykle liší od původního rodinného prostředí. Pokud je člověk v souladu s hodnotami a očekáváním rodiny, krize se projeví v pozdějším věku a může být horší (intenzivnější) než když se "odžije" nyní

Trigon (rozběžný) věk 28 let. Člověk zde uvažuje, zda vše dosud vytvořené je v souladu s jeho myslí. Uvažuje nad minulými rozhodnutími a zda jimi není příliš omezen. Cítí se něčím více, než doposud byl. Spolu se Saturnovým návratem vyvolává tento tranzit změny v životě, mění se pohled na svět. Také ale i návrat k některým hodnotám původní rodiny (člověk připouští, že rodiče měli možná v něčem pravdu )

Opozice, věk cca 42 let. Důležitý předěl v životě, psychology je toto období nazýváno "krize středního věku". Do této doby měl člověk možnost rozvíjet svou životní sílu a vůli, použití energie bylo expanzivní, sil bylo stále dostatek. Nyní se začínají vitální procesy "převracet na druhou stranu", naskýtá se možnost přehodit životní rychlost. Krize středního věku je obdobím změn- fyziologických i psychologických. Ubývá fyzická energie, člověk si uvědomuje, že už na tom není jako ve dvaceti letech a měl by se postupně učit s energií lépe hospodařit. Zároveň se objevuje nová možnost- rozvíjet lépe svou mentálně- sociální sféru, přistupovat vědoměji a moudřeji ke svému životu. V novém rozměru vědomí si člověk lépe uvědomuje význam, hodnoty a smysl existence. Individuální zkušenost se zakládá na rozvoji mentálních schopností při součinnosti v mezilidských vztazích. V této době má člověk možnost "rozložit se a pak se zase složit novým způsobem". Mnohé věci se dostávají do vědomí, dochází k sebezkoumání, člověk si uvědomuje rozdíl mezi svou vizí ve dvaceti letech a dosaženou realitou. Je čas své cíle přizpůsobit realitě, chytnout "druhý dech". Je třeba věnovat pozornost negativním emocím a prozkoumat jejich původ. Vzniká potřeba věnovat se těm stránkám osobnosti a života, které člověk člověk zanedbával. Např. muži se do této doby věnovali společenskému prosazení a kariéře-teď se věnují více svým pocitům a emocím, žena naopak se chce věnovat svému osobnímu růstu, prosadit se, Když člověk otevřeně a pružně čelí této krizi, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že druhá polovina života bude naplněna pozitivně.

Trigon (rozběžný), věk 56 let. Člověk dovoluje sám sobě být tím, čím opravdu je. Dělá to, co opravdu chce. Obvykle pozitivní změny, dostatek času a prostoru. Tvůrčí rozmach (plynoucí z pocitu, že si chce něco důkladného zkusit, než půjde do důchodu, pocit poslední šance). Čas na ohlédnutí zpět i plánování dopředu.

Kvadratura (doběžná), věk kolem 63 let. Dostavuje se pocit stárnutí. Člověk se ptá- "je to od života už opravdu všechno"? U někoho posedlost minulostí- trápí se možnostmi, které zůstaly nevyužity apod. Ale mnoho lidí je schopno přijmout, že prostě jsou starší a že nemá cenu uvažovat v kategoriích "kdyby tehdy bylo bývalo...". Probíhá určitá separace, ale jiná než ve dvaceti. Člověk se nyní vzdaluje problémům, které byly pro něho dříve důležité (kariéra a osobní úspěch) a jiné věci nabývají na důležitosti. Je možno najít zájmy mimo domácí sféru, nezávisle na ostatních lidech (kluby, humanitární organizace, spolky).

Sextil (doběžný) cca 70 let. Mnoho myšlenek. Různé činnosti a úlety, které lze provádět nezávisle na ostatních a přesto v kontaktu se společností. I v tomto věku se člověk může měnit a plánovat budoucnost. Může dělat to, co chce, a ne to, co si ostatní myslí, že by měl dělat. Znovuhodnocení, přesné stanovení skutečných cílů a individuálních potřeb. Skutečný smysl existence

Uranův návrat, věk 84 let. Člověk má za sebou celý cyklus- splnil odpovědnost vůči rodině i společnosti, vychoval děti, předal znalosti a zkušenosti další generaci. Už nemá úkoly, je naprosto volný. Může to být období kontemplace- uvažování o smyslu osobní existence a života vůbec. Také příprava na smrt, uspořádání si věcí. Stále je to čas ke zkoušení nových věcí- Uran je originální a svobodný, je to jeho cyklus.

Obecný cyklus Neptuna

tranzity Neptuna nám přes své postavení v radixu kladou otázku, jak se účastníme kolektivního osudu lidstva, a vyzývají nás k aktivní participaci na něm. Přitahují nás duchovní záležitosti, politická angažovanost a někdy i extremistická hnutí. Uvědomíme-li si včas poučení plynoucí ze saturnských lekcí, nepodlehneme utopiím ani touze po výstřelcích a prohloubíme duchovní vnímání světa i vlastního života.

Mezi 25 - 27 rokem nás čeká první sextil Neptuna na své radixové postavení. Uvědomujeme si naši sounáležitost se světem a snažíme se ji realizovat prostřednictvím společenských, kulturních nebo uměleckých ideálů. Rozvíjí se naše intuice a stává se zdrojem naší tvořivosti. Je to vhodný okamžik zeptat se sami sebe "kdo vlastně jsem" ?

Mezi 40-46 lety nám první kvadratura Neptuna připravuje nejeden problém, protože se k ní přidávají důležité tranzity dalších planet. Zaznamenáváme hluboký vnitřní vývoj, často duchovního rázu, občas také můžeme utíkat od reality. Jsme křehcí, snadno zranitelní a podezřívaví. Mohou nás lákat zámky ve Španělsku či umělé ráje drog a alkoholu

.Mezi 47-56 lety nás očekává trigon Neptuna, tedy pozitivní aspekt, který nás podněcuje k ještě většímu začlenění se do kolektivu. Jsme více než kdy jindy tolerantní a soucítíme s druhými. Náš vnitřní život se obohacuje o konstruktivní myšlenky a ideály. Náš duch se dává do služeb lidstva

Obecný cyklus Pluta

všechny plutonské vlivy a vlastnosti jsou koncentrovány a umocněny. Tento tranzit je bezesporu nejvíce transformační ze všech. Hluboká touha být sami sebou. Chceme znát pravdu o všem, co je kolem nás i v nás. Převracíme naruby všechno kolem. Nejsme už blokováni ohledy na druhé či strachem s neúspěchu. Už víme, že tyto obavy byly liché a zbytečné, a my ničíme samy základy své osobnosti jen proto, abychom postavili nové a mnohem pevnější. Když je aspekt dynamický, nutí nás nelítostná sebeanalýza žít v úzkosti nejist budoucnosti. Musíme však opustit vše staré. Můžeme v tuto dobu prožívat bolestné rozchody a odloučení- pokud naše vztahy nejsou "pravdivé" a funkční a pokud nepodporují náš vývoj. Nelze si už nic nalhávat.

První přechod Pluta ve 27 letech: období, kdy dochází k určitým "opravám" naší osobnosti. Objevují se nové způsoby sebevyjádření, blízké naší osobnosti. Prožíváme určitý pocit omezenosti a ostychu, za který vděčíme chápání života a běhu věcí tak, jak jsem se to v dětství a dospívání naučili-toto vnímání světa nyní může projít transformací. Jsme na nejlepší cestě se dále vyvíjet

.Kvadratura Pluta ve věku 40-44 let: období, kdy na nás silně působí i jiné tranzity (Saturna, Urana a Neptuna). Pokud cítíme, že rozdíl mezi tím, jací jsme a tím, jak žijeme, se prohlubuje neváháme si udělat v životě "velký úklid". Tato doba je také vhodná pro to, abychom přestali jednat stále podle jedné šablony. Nezapomeňme, že stejné příčiny vyvolávají stejné situace a stejný sled událostí.

Trigon Pluta ve věku 54 - 57 let: otevírá období krizi, v níž se musíme jakoby znovu scelit, musíme urovnat a sjednotit vnitřní rozpolcenost, abychom mohli žít svobodně podle svých představ. Musíme se této reintegrační práci na naší osobnosti skutečně věnovat. Někteří lidé, včetně členů naší rodiny, nás opouštějí. Smutek z poznání, že na tomto světě nejsme nic než pomíjivými návštěvníky, je nezbytné přijmout a smířit se s tím. Dokážeme-li to, můžeme žít mnohem svobodněji než kdy předtím, a jednoznačněji rozpoznat to, co si doopravdy přejeme a po čem toužíme.