Zimní slunovrat

Zimní slunovrat (tzv. Yule ) je okamžik kdy vstupuje Slunce do znamení Kozoroha (letos 22.12. ve 4h28 ) a nastává tak nejhlubší noc roku. Je to čas smrti a nového zrození. Slunce nás zcela opouští a nastává nejdelší noc. V temnotě se zbavujeme věcí (vzorců, programů, zvyklostí....), které již nepotřebujeme. Během zimního slunovratu může každý z nás využít jeho energie a přeměnit v ní vše, co již nepotřebuje, co ho zatěžuje a poté se "znovu zrodit" a započít tak "nový život". 

Během zimního slunovratu nás čeká nejkratší den a nejdelší noc v roce. Ohnivá sluneční síla se tu zdánlivě vytrácí; vzápětí však opět s prodlužujícím se dnem mohutní a nabírá sílu. Proto je slunovrat svátkem smrti a následného znovuzrození .

Zimní slunovrat označuje klíčovou část přirozeného ročního cyklu. V hmotném smyslu se Slunce vydává na novou pouť směrem k delším a delším dnům a novému období růstu a obnovy. V duchovním smyslu nás upomíná na to, že stará cesta musí vždy zemřít, aby mohla začít nová. 

 Dle našich předků v tuto noc porodí Bohyně hluboko v temné zemi v nejtišší ze všech hodin znovuzrozené sluneční dítě. Lidé světili zázrak této posvěcené noci meditací, zapalováním světla a ohně, nechávali doutnat dubové a březové špalky (tzv."vánoční polínko") a věšeli tzv. "zimní májky", původní vánoční stromky. Dům se zdobil především cesmínou, jmelím a břečťanem, používala se také zeleň jedlí a smrků. Všeobecně se věřilo, že popel z ohně slunovratných slavností měl schopnost uzdravovat a rozsypával se po polích, aby jim přinesl úrodnost. Slavnosti zimního slunovratu trvaly dvanáct nocí (dvanáct nocí mezi Narozením a Zjevením Páně-tzv.svaté noci, dvanáct nocí nebo svatý čas). Po celých dvanáct "kouřových nocí" se dům i chlévy vykuřovaly vonnými bylinami, které přinášely blaho - pelyňkem, jalovcem, tomkovicí, jedlovou smolou. V předvečer posledního z dvanácti dnů se (v Anglii) pořádala pitka – wassailing (ze staroanglického wes hail = "být zdravý"). Lidé přitom tančili kolem ovocných stromů a polévali je pivem. Pilo se i na zdraví dobytka, především býků. V ten den se také pekl koláč, v němž byla ukryta fazole. Kdo dostal kousek s fazolí, byl vyhlášen fazolovým králem a s bláznovským regimentem se ujal vlády. Zpívali se opovážlivé a obscénní fazolové písně a slavila se fazolová slavnost. U starých zemědělských národů patřil bob spolu s hrachem, konopnými semeny a prosem k přednostním pokrmům mrtvých. Mrtví jsou ti, kdo dávají zemi i lidem plodnost. Tlustá semena ukrytá v lusku vypadají jako embrya v placentě a symbolizují předky, kteří se zanedlouho zase narodí. Během těchto slavností vystupovali maskovaní jelení tanečníci. Tanečními kroky vydupávali a vybubnovávali poselství pro bohyni Země a jeleního boha Cernunna, kteří kdesi v hloubi znovu probouzejí život. Cernunnos se dodnes objevuje v době zimního slunovratu jako Nikolaus, Mikuláš nebo Samiklaus ne jelenu nebo na saních tažených jelením nebo sobím spřežením Mezi byliny a stromy zimního slunovratu patří pelyněk, jmelí, cesmína, břečťan, jedle, jmelí. 

Zdroj: Posvátné rostliny Keltů, Wolf-Dieter Storl